Historie školy

Úvodní obrázek

16. století

Ve středověku stál na místě dnešních budov mlýn, později, v 16. století nazývaný „Zlatý“, poté Goskův. U mlýna vyvěrala stejnojmenná studánka, v roce 1566 označená za léčivou. Na celém území Helenína se zejména v 16. století dobývala stříbrná ruda, někdy i s příměsí zlata – odtud název mlýna a studánky.


19. století

V roce 1854 koupil mlýn J. Morwitz a přestavěl ho během dvou let na soukenickou továrnu; stavbou a potížemi s její kolaudací, které vyvrcholily velkým soudním sporem, se však značně zadlužil. V roce 1860 prodal továrnu Brňanům K. Schmalovi a Adolfu Löwovi. Ti podnik značně rozšířili a v roce 1863 u něho založili kolonii čtrnácti dělnických domků. V roce 1873 se stal šéfem firmy syn Adolfa Löwa Karel a o dva roky později z ní vystoupil společník Schmal. Karel Löw uplatnil v Heleníně i v zakoupené továrně v Malém Beranově progresivní metody výroby a potiskování sukna, získané za studijního pobytu v Anglii a Francii, a vybudoval z továrny na svou dobu moderní podnik. V roce 1880 zde zaměstnával již 1 400 dělníků, o šestnáct let později 2 000. Vrcholem rozmachu byl začátek první světové války, kdy se Löwova firma podílela celou pětinou výroby na vojenských dodávkách pro rakouskou armádu.


20. století

Již v průběhu první světové války začala výroba továrny klesat a s ní klesal i počet zaměstnanců z 1 500 pracovníků koncem roku 1915 na 900 v roce 1918; po vzniku československého státu zapříčinilo zmenšení trhů další pokles na 450 zaměstnanců v roce 1924. Tehdy byla výroba poprvé dočasně zastavena. V roce 1927 se zase na část roku zastavily stroje; obnovenou výrobu v následujícím roce obstarávalo 200 dělníků, týdenní produkce však klesla z dřívějších 40 tisíc metrů tkaniny na desetinu. V roce 1931 se provoz soustředil v Malém Beranově a výroba v Heleníně byla zastavena zcela. Jen občas byla sezonně v provozu přádelna.


Vznik učňovské školy n.p. Modeta

Koncem roku 1946 byla Löwova továrna znárodněna. V roce 1948 byla v Heleníně vybudována učňovská škola n.p. Modeta, která vznikla v budovách bývalé textilní továrny na sukno. Budovy pro nové učební obory byly však nevyhovující, proto je bylo nutno upravit. Začalo se s budováním dílen, učeben i ubytovacích místností pro učně, kteří pocházeli z různých částí republiky.

V průběhu roku 1949 vznikla z části bývalé továrny odborná pletařská škola s internátem. Její provoz byl zahájen 1. října 1949.

Rozestavěná budova dílen v zadním traktu byla nedokončená, vložené investice nevyužity, budova chátrala.


Nová naděje

V roce 1951 se následkem reorganizace školství učilo ve škole místo původně zamýšlených 600 učňů jen 250. Snížila se i délka učebního oboru pletařství ze tří let na dva roky a obor „šička“ na jeden rok. Vedoucím učňovského střediska se stal od roku 1952 František Rožek, od 1.srpna 1952 Ivan Bouda. Výchovných a pedagogických pracovníků bylo celkem 52.

Vedle učňovské školy vznikla dvouletá mistrovská škola, přestěhovaná v roce 1952 z Jihlavy do její části Helenín. Od 1. září 1950 byl jmenován jejím ředitelem Miroslav Machovec, který ve spolupráci s n. p. Modeta začal provádět rekonstrukci bývalého skladiště. V přízemí budovy č. 9 tak vznikla sborovna, ředitelna a dvě učebny.Pletařské stroje a další školní inventář sem přestěhovali žaci a učitelé školy. Stroje uváděli do provozu odborní učitelé v čele s Josefem Majerem.

Ve školním roce 1951-52 byla dvouletá mistrovská škola zrušena. Místo ní vznikla jednoletá mistrovská škola. V jedné třídě se žáci připravovali ve třech směrech:

1/směr módní zboží-ploché pletací stroje teoreticky i prakticky vyučoval odborný učitel Jaroslav Matásek;

2/ směr prádlo a punčochy-francouzské stávky byl doménou odborného učitele Josefa Majera;

3/směr vrchní ošacení- rašlové a osnovní stroje vyučoval odborný učitel Josef Hrbek.


Ve školním roce 1952-53 byla dle rozhodnutí ministerstva lehkého průmyslu na základě požadavků národních podniků otevřena další specializace – vznikla jedna třída směru konfekce pletených výrobků; tento směr povolilo zvláštním výměrem ministerstvo školství. Vedením konfekční specializace byla pověřena učitelka Milada Macháčková.

V jarním období roku 1954 vytvořilo ministerstvo spotřebního průmyslu novou koncepci odborného školství pro obor „pletař“. Znovu tak vznikl dvouletý učební obor „pletař“ a jednoletý učební obor „šička pleteného zboží“.

Po zrušení mistrovské školy bylo navázáno jednání s ministerstvem školství týkající se přeložení čtyřleté pletařské školy ze Zlína do Jihlavy. Jednalo se o jednu třídu strojně pletařskou. Z Brna měla být přeložena jedna třída pletařská.Ministerstvo reagovalo na jednání kladně s podmínkou, že v Heleníně bude pro výuku zajištěno osm učeben.


Celorepoblikový i mezinárodní růst

V květnu roku 1954 bylo přijato na základě přijímacích zkoušek a pohovorů 50 žáků z celého území ČSR.Vznikly dvě třídy: jedna pro obor strojně pletařský a druhá pro obor pletařská technologie. 1.září 1954 vznikla v Heleníně čtyřletá průmyslová škola pletařská. Ředitelem byl jmenován dosavadní ředitel školy Miroslav Machovec.Až do roku 1958 probíhalo vyučování ve stísněných podmínkách. Teprve 1. září 1958 bylo učňovské středisko n.p. Modeta zrušeno a celý areál budov a přilehlých prostor byl předán do užívání střední průmyslové škole textilní. V nevhodných prostorách dřevěné přístavby na odlehlém místě ve dvoře byla v provozu jídelna s kuchyní.

V roce 1959-60 ministerstvo školství zrušilo obor pletařsko-strojní, proto bylo v tomto roce přijato ke studiu pouze 30 studentů.V roce 1961-62 byla na nátlak pletařských podniků znovu otevřená jedna třída technická-strojní.Ve školním roce 1962-63 byla na základě požadavků Sdružení pletařských podniků zřízena třída konfekčního oboru pletařských výrobků. Přijato bylo v tomto roce do prvního ročníku 120 studentů. Studovali ve dvou třídách – v jedné konfekční a v jedné strojně technické. „Nejmladším“ oborem se tehdy stal obor konfekce pletených výrobků. První maturitní zkoušky se konaly v roce 1958, úspěšně maturovalo 51 studentů.

Kromě denního studia probíhala výuka i v mimořádných formách / studium večerní, dálkové, externí /. Škola zároveň zajišťovala výuku v elokovaných třídách v Třebíči, Rožnově pod Radhoštěm, Bystřici pod Hostýnem a v Humpolci.

Ve školních budovách se prováděly od padesátých let velké adaptační práce. K nejrozsáhlejším patřilo vybudování nové kuchyně a jídelny v přízemí budovy dílen, vybudování nového schodiště, vedoucího do budovy školy, a výstavba spojovací haly mezi budovami.


Současnost

Naše škola má mnohaletou tradici především v textilním vzdělávání, která vychází z jejího umístění v jihlavské čtvrti Helenín, kde několik let působila tovární textilní výroba. Škola nejprve vznikla jako učňovská se zaměřením na pletařskou výrobu, ale již od roku 1954 je školou střední a v posledních letech se intenzivně zaměřuje především na umělecké obory. Od roku 2006 nás veřejnost zná pod názvem Střední uměleckoprůmyslová škola.